Na co se nás často ptáte?

Pojem a vznik spoluvlastnictví Spoluvlastnictví je vlastnický vztah více osob k jedné věci. Spoluvlastníky se mohou stát jak fyzické tak právnické osoby. Může jít o příbuzné, obchodní partnery, přátele ale i zcela navzájem cizí lidi. Vzniknout může několika způsoby. Prvním způsobem je dohoda a smlouva mezi stranami. Musí být písemná a musí obsahovat jasně stanovený podíl každého ze spoluvlastníků. Druhým způsobem je vznik podílového spoluvlastnictví na základě rozhodnutí soudu. To se uplatní například v případě dědictví, kdy vlastnická práva přecházejí na více dědiců. Třetím způsobem je pak nabytí spoluvlastnictví ze zákona. Například při nákupu bytové jednotky v SVJ, získáváte automaticky podíl na společných prostorech.

Co je věcné břemeno doživotního užívání? Věcné břemeno doživotního užívání je právo, které umožňuje určité osobě užívat nemovitost, i když není jejím vlastníkem. Toto právo je pevně spojeno s nemovitostí, ať už jde o dům, byt nebo třeba zahradu a nezaniká s přechodem nemovitosti na jiného vlastníka. Služebnost věcného břemene garantuje oprávněnému užívat nemovitost po zbytek svého života, případně do jeho zrušení, o kterém pojednáme níže. Pokud ho tedy zřídíte, můžete darovat svou nemovitost – například dům – ale stále mít právo v něm bydlet. Věcné břemeno lze také spojit se zákazem zatížení a zcizení, což zajistí, že obdarovaní nemovitost nezatíží dluhem nebo neprodají.

Spoluvlastnictví může být výzvou, pokud se jednotliví vlastníci nedokážou dohodnout na dalším osudu společného majetku. Nicméně, existují jasné cesty, jak zrušit spoluvlastnictví a vyřešit vlastnické otázky. V tomto článku vám ukážeme metody zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

Nalézáte se v situaci, kdy jste zdědili podíl na nemovitosti a hledáte cestu, jak ho prodat, ale shoda s ostatními spoluvlastníky není možná? Následující informace vám přiblíží možnosti, které máte k dispozici.

Spoluvlastnictví umožňuje více osobám vlastnit stejný majetek. Když tedy vznikne potřeba manipulovat s tímto majetkem, je důležitá dohoda mezi těmito osobami. V rámci podílového spoluvlastnictví má každý vlastník svůj podíl na majetku. Ty mohou mít různou velikost. S tímto podílem může každý spoluvlastník nakládat podle své vůle. Je ale omezen právy ostatních spoluvlastníků a velikost podílu určuje míru jeho vlivu na rozhodování o společném majetku. Pokud nedojde k jednomyslné dohodě, dává občanský zákoník možnosti bránit se v závislosti na režimu správy věci. Existují tři režimy společné správy: běžná, mimořádná a správa zvlášť významné záležitosti.

Vlastnictví nemovitosti v bytovém domě přináší řadu výhod, ale také s sebou nese určité povinnosti a závazky, včetně podílu na společných částech domu. Jak se určuje podíl vlastnictví? V tomto článku se podíváme na různé metody stanovení podílu v bytovém domě a jakým způsobem se vypočítává podíl na základě plochy a metrů čtverečních.